Prima chvíle při společném koupání. Není nad to mít brášku :)
68. den - 21. dubna
Každé pondělí chodím večer na hodinu aqua-aerobiku. Je to fajn a baví mě to. Takhle nějak to vypadá, když cvičíme. Foceno z haly přes sklo, takže fotka nic moc ...
67. den - 20. dubna
Stavili se tu naši, aby popřáli Rudíčkovi ke čtvrtečnímu svátku. Přinesli mu pytel přesnídávek. Super, ty on mooc rád. Na fotce s babičkou. 
66. den - 19. dubna
Dneska vyrazili Marťové s babičkou na chatu, aby ji pomalu začali připravovat k našim pravidelným návštěvám. Bylo nutné větrat, pohrabat pozemek, připojit a zprovoznit čerpadlo a spoustu dalšího. Foťák jsem pochopitelně půjčila taťkovi s sebou, takže dnešní fotky jsou opět od něj.
Zásoba dřeva
Martínek - pomocník
64. den - 17. dubna
Cestou ze školky jsme potkali kosa. Nebo spíš kosici. Není to nic zvláštního, po sídlišti jich poletuje a poskakuje spousta ... Jenže - tahle zůstala stát, koukala na nás a vůbec se nebála. Nechala mě přijít opravdu blízko a ještě zapózovala :). Tomu nešlo odolat ...
Rudíček má dnes svůj první svátek. Dostal dvě knížky - leporela - se zvířátky. Nechápal, kouknul, zahodil, zašlápnul, odešel .... časem si je ale jistě oblíbí :)
61. den - 14. dubna
Cestou ze školky jsme potkali tuhle cvičku. Zajímalo by mě, které slečně bude při tělocviku chybět. 
60. den - 13. dubna
Dneska nám odjel taťka na služební cestu do Srbska a Bosny. Takže asi měl být na fotce on s kufrem. Jenže to mi došlo, až když byl pryč ... takže jen to, co nám prolétlo před okny :)
58. den - 11. dubna
Hurá, sluníčko :-). Dopoledne jsem vylezla na balkón, abych ověřila teploměrem udávanou teplotu na vlastní kůži a tahle stínohra se mi moc líbila ... 
57. den - 10. dubna
Toto není scrapbook, toto je suchá vazba na zdi v naší předsíni. Hádejte proč? No jasně - nemám dneska žádnou fotku, tak jsem večer cvakla tohle ... až po prohlížení fotek jsem zjistila, že potřebuje pořádně oprášit :)
56. den - 9 dubna
Krásný den. My pořád zavření doma kvůli nachlazení. Ale odpoledne fakt teplo. Tak jsme vyrazili na prochajdu. Už tři roky nám slibují, že na sídlišti postaví nové dětské hřiště. Poté, co uřezali a odvezli veškeré atrakce, že prý jsou nebezpečné a nevyhovují normám EU, se nic neděje. Už tři roky. Tak teď, na školním hřišti postavili malou herní zónu pro děti. Ovšem ne pro mrňata, spíš pro děti nad 5 let. Ale aspoň něco, snad se dočkáme i pískoviště a houpaček ... snad ... někdy ...
Marťa si i přes své nachlazení zařádil na čerstvém vzduchu a vše vyzkoušel ...
... fotka je mázlá, ale pro mě vzácná tím, že je Marťa v pohybu :)
55. den - 8. dubna
Dnes bylo venku krásně. Jenže my sedíme doma, protože chci, aby se Martínek konečně z té rýmy dostal. Odpoledne přišla na návštěvu sestřenice s dcerami. Kluci měli alespoň trošku rozptýlení v poměrně jednotvárném dni. Na fotce je dvacetiměsíční Vendulka a naši kluci
54. den - 7. dubna
Martínek má obrovskou rýmu, kašle a občas se mu z nosíku spustí krev. Takže co? Takže ho mám zase doma ... Ven nemůžeme, ale dneska stejně celé dopoledne chumelilo jako blázen. Nechápu. Připadá mi, že si to nahoře přes zimu syslili, aby nám to v dubnu mohli naházet na hlavu ...
Naštěstí se kluci milujou a umí si spolu hrát :) ... a nejspokojenější jsou, když mají v pokojíčku takovouhle spoušť ...
53. den - 6. dubna
Den bez kloudné fotky. Celý den jsem se cítila jako mátoha, byla jsem hrozně unavená.
Věděla jsem, že jednou tahle fotka přijde. Musí přijít, protože je o mně. Jen jsem netušila kdy. Takže po tomhle unaveném dni je to tak nějak na místě. V takové dny si totiž uvědomuju, že vlastně nejsem zdravá. I když si to nepřipouštím, protože nemám žádné děsivé příznaky, tak vím, že někde ve mně na mně číhá, mrška záludná, nevyléčitelná, zákeřná, nevyzpytatelná ... roztroušená ... Když přichází něco jako depresivní chvilka, vezmu do náručí svoje kluky a dojde mi, že na mně vlastně ten život není zas tak zlej ...
Obden vytahuju tyhle věcičky a aplikuju si svojí dávku Betaferonu. Už více než deset let se dvěma ročníma přestávkama na těhotenství. 
52. den - 5. dubna
Během týdne zase hodně foukalo a na chatě, kterou máme na Lipně nám vítr vyvrátil vzrostlý smrk. Naštěstí strom spadl směrem, kde nestálo žádné stavení ani nic jiného, co by mohl poškodit. Dneska jeli Martin s Michalem (švagr) ten spadlý strom pořezat a uklidit ... Dala jsem Martinovi foťák s sebou, aby akci zdokumentoval. Dnešní fotky jsou tedy focené mým manžílkem ...
tak tohle je naše milovaná chatička 
takhle krásně bylo dneska na Lipně 
a ještě malá dokumentace 
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)